V Třebíči se 16. března sešli zástupci ze sedmi krajských rad na celodenním pracovním setkání, které bylo doplněno o paralelní schůzku organizátorů Malé energetické akademie. Hostitelem pravidelného setkání krajských rad dětí a mládeže, které bývá zároveň zasedáním poradního orgánu ČRDM (tzv. Komory krajských rad), byla tentokrát Rada dětí a mládeže Kraje Vysočina (RDMKV).
Jednání předsedal Jan Burda, který je v současné době zvoleným zástupcem Komory navenek, tedy tzv. mluvčím. Tentokrát spíše v roli moderátora, který provedl přítomné množstvím diskusních a informačních bodů, které byly na programu jednání. Slovo dostali také přizvaní hosté, zástupci ČRDM a NIDM MŠMT.
Velký prostor se již tradičně na setkání věnuje vzájemnému informování se o situaci v jednotlivých krajích resp. krajských radách a jejich probíhajících nebo ukončených aktivitách a projektech. Porovnání situace např. ohledně financování z krajských rozpočtů nebo přístupu k určování výše členského příspěvku pro členské organizace dokazuje fakt, že nelze měřit všem stejným metrem a obecný vývoj krajských střešních organizací ani zdaleka nesměřuje ke standardizované celorepublikové struktuře. Krajské rady na základě poptávky v kraji realizují různé projekty a akce, nebo případně akce obdobné, ale s různým formátem. Příkladem této diverzity mohou být různé podoby regionální výměny zkušeností.
Přes uvedenou jedinečnost konstelace fungování jednotlivých krajských rad jsou témata, otázky a inspirativní počiny, které přesahují hranice krajů. Diskuse o nich byla jádrem březnového setkání krajských rad.
Atmosféra na setkáních je natolik otevřená, že se zde diskutují mj. oblasti, které pociťují krajské rady jako problémové anebo slabé. Jednoznačně zaznělo, že je třeba cíleně propagovat práci s dětmi a mládeží, a to prostřednictvím aktivit, které ji představují přímo a nikoliv zprostředkovaně přes aktivity, které se běžně v oddílech nedělají. V tomto kontextu bude zajímavé sledovat, jak se RDMKV podaří letošní mediální kampaň vedená podle těchto principů, a zda budou moct její zkušenost využít ostatní krajské rady pro jako inspiraci pro řešení problému.
Další významnou debatou, která měla značný přesah a téměř filosofický nádech, byla otázka, zda se více nezaměřit na rozvoj nabídek na společné projekty s komerčním sektorem, kde už jsou příklady úspěšné spolupráce, a pokusit se tím strategicky nahradit klesající podporu státní správy. Ačkoliv státní podpora (finanční i společensko – morální) bude pravděpodobně nadále klesat, vyjádřila se předsedkyně Jihomoravské krajské rady dětí a mládeže (JRDM) Jana Kučerová velmi rozhodně, že není možné ustoupit od postoje, že role krajských rad je mj. v tom, že nesmí přestat „nutit“ představitele veřejné správy, aby si uvědomili cenu práce s dětmi a mládeží. Na setkání krajských rad bylo přijato několik konkrétních rozhodnutí. Jedním z nejdůležitějších bylo rozhodnutí, týkající se pořádání celostátních vzájemných výměn zkušeností (CVVZ). Krajské rady mají zkušenost jako vícenásobní organizátoři této jedinečné akce a chtějí, aby byla zachována. Na základě vlastních zkušeností odvozují, že způsob financování z programu státní podpory v intervalu „ob rok“, který momentálně preferuje MŠMT, by rozbil kontinuitu organizace a vedl k ukončení CVVZ. Proto vyjádřily názor, že je třeba zachovat zařazení akce do programů státní podpory každý rok. V případě, že bude MŠMT ochotno financovat CVVZ jako každoroční akci, zavázaly se krajské rady, že nebudou do stejných programů podávat žádosti o financování regionálních výměn, aby se prostředky mohly koncentrovat na akci celostátního významu.
A jaký výhled mají krajské rady do konce roku?
Společným dlouhodobým cílem je např. aktivní práce s přepracovaným Kodexem krajských rad, ke kterému bude koncem listopadu uspořádána akce za účastí médií.
Michaela Přílepková