V dnešní digitální době se sociální sítě stávají běžnou součástí života mladých – pro komunikaci, získávání informací i zábavu. Tento prostor ale s sebou nese i významná rizika: prostřednictvím sítí může docházet k radikalizaci, která postupně ovlivňuje názory i chování.
Výzkum České rady dětí a mládeže, provedený formou fokusních skupin, oslovil žáky gymnázií, středních škol i mladé pracovníky v organizacích. Cílem bylo pochopit, jak mladí využívají sociální sítě, jaký obsah na nich potkávají a jak vnímají nebezpečí radikalizace.
Co výzkum odhalil
Sociální sítě jsou pro mladé především propojovacím kanálem – místem pro sdílení s vrstevníky, sledování novinek či relaxaci při bezcílném scrollování. Mezi nejpoužívanější platformy patří Instagram, YouTube, Facebook a TikTok, přičemž ve stínu figurují i Discord, Reddit či Twitch.
Mladí lidé upozorňují, že s radikálním obsahem se mohou setkat téměř na každé platformě. Obzvlášť rizikové jsou uzavřené online komunity, které často nemají dostatečnou moderaci a umožňují šíření extremistických názorů bez veřejné kontroly.
Discord je podle některých respondentů vnímán jako prostředí, kde běžná pravidla diskuse ustupují a radikální postoje mohou růst. Platforma umožňuje přechod od běžných konverzací k uzavřenému šíření extrémních názorů.
Obsahy, na které mladí natrefí, často souvisejí s konflikty (Ukrajina, Palestina), otázkami genderu, rasismem, ekologickými tématy či extremismem. Zmiňují i populární postavy jako Andrew Tate, které mnozí vnímají jako vlivné šiřitele radikálních postojů.
Jak mladí reagují
Většina mladých přistupuje k radikálním příspěvkům spíše pasivně – prostě je přeskočí, ignorují nebo občas zablokují tvůrce obsahu. Nahlásit problematický příspěvek považují za málo efektivní, protože i zjevně nevhodné příspěvky často zůstávají na platformách bez reakce.
Znepokojivé je, že se s radikálními komentáři občas setkávají i u lidí, které osobně znají. Tyto projevy pak bývají bagatelizovány jako „vtip“ nebo nadsázka, místo aby se staly impulsem k otevřené diskuzi.
Kdo je nejvíce ohrožen?
Výzkum ukazuje, že nejzranitelnější jsou ti, kteří mají slabší rodinné zázemí, psychické problémy nebo pociťují osamělost. Mladí, kteří hledají smysl, komunitu či přijetí, se mohou snadno uchýlit k ideologiím nabízejícím jednoduché odpovědi.
Radikalizace se přitom neomezuje jen na online prostor – myšlenky a postoje se často přenášejí i do škol, vrstevnických skupin a osobních rozhovorů. Znepokojivý trend spočívá v tom, že extrémní názory jsou někdy přijímány bez kritického zpochybnění, zvláště pokud přicházejí z anonymních nebo „kamarádských“ zdrojů.
Co dál? Prevence, vzdělávání, otevřená diskuse
Samotné regulace platforem nestačí – je potřeba posilovat mediální gramotnost a kritické myšlení. Mladí lidé by měli chápat, jak fungují algoritmy a proč se jim zobrazují právě určité typy obsahu.
Klíčovou roli zde mohou sehrát školy, neziskové organizace i volnočasové kluby, které vytvářejí prostor pro otevřené debaty, sdílení názorů a bezpečné konfrontace extrémních postojů.
Podrobný článek na webu ČRDM zde.
Zdroj: Česká rada dětí a mládeže