Níže se dočtete principy přístupu k prevenci ohrožení dětí v dětském oddíle, kterou praktikují v oddíle Titio Hnutí Brontosaurus. Moc děkujeme autorům za tento příklad dobré praxe.

Bezpečí dětí je naší prioritou

V našem dětském oddíle si plně uvědomujeme důležitost prevence dětí vůči ohrožení negativními vlivy. A to jak ze strany dospělých, tak dětí mezi sebou.

Není lehké číst bulvární či seriózní média, kde se občasně vyskytnou články, které odhalují méně i více závažné případy, kdy selhal vedoucí, kdy nebyla zajištěna dostatečná preventivní a bezpečností opatření, kdy se rozmohla šikana. Naprosto rozumíme obavám rodičů i veřejnosti. O to víc nás mrzí, že se dané jevy vyskytují i v oddílovém prostředí, které by mělo být pro děti bezpečným a důvěrným zázemím, kam se mohou vždy vracet pro podporu. A kde mohou zdravě vyrůstat.

Z toho důvodu v oddíle uplatňujeme postupy, které riziko minimalizují. Uvedené postupy se týkají i dospělých, pro zjednodušení však budeme psát zejména o dětech.

Prevence fyzického ohrožení

Úrazy bereme jako přirozenou součást naší činnosti. Měly by však zůstat u těch, které nejsou vážné. Děti se mají škrábnout o ostružinu, říznout se o kamínek ve vodě, vědět, jak bolí žihadlo od vosy anebo jak pálí oheň. Nikdy by však nemělo jít o úraz, který je vyprovokován záměrně či má vážné následky do budoucna. Tomu se snažíme předejít minimalizací rizik.

• Dbáme na to, aby naše aktivity byly vždy dobrovolné. Děti ví, že mohou kdykoli využít pravidlo STOP, když ví (či mají ten pocit), že je daná činnost mimo jejich aktuální možnosti.
• Programy předem hodnotíme ve více zkušených vedoucích, abychom si ověřili, že jsou naplánovány na správnou dobu, reflektují aktuální nastavení jednotlivců i skupiny a že nepodceňujeme riziko. Zároveň se nebojíme od programu ustoupit ve chvíli, kdy během něj zjistíme, že by mohl být více rizikový než užitečný.
• Dbáme na dodržování bezpečnostních standardů (jištění se u lanových překážek, nepožívání alkoholu, nošení ochranných pomůcek…)
• Dbáme na pravidlo SUPi se slétají a neustále si ho připomínáme. Spěch, Únava a Podcenění jsou totiž tři červené kontrolky, které není radno opomenout. Zejména dbáme na dostatečný odpočinek před náročnými aktivitami či během delších akcí (podzimky, tábor apod.). A to nejen u dětí, ale i u vedoucích, zejména pak řidičů. Stejně tak dbáme na to, abychom využívali bezpečnostní prvky jako jsou helmy, reflexní prvky na oblečení na silnicích, správné seřízení dopravních prostředků a tak dále.
• V tématu minimalizace rizika na akcích se vzděláváme na různých workshopech, ale i skrz metodické příspěvky (např. Skautské průšvihy, časopis Skauting, časopis Gymnasion, zdroje od Prázdninové školy Lipnice aj.).
• Využíváme systém sdílené anonymizované chyby. Jde o interní dokument, kam zaznamenáváme situace, kdy se něco stalo anebo bylo značné riziko, že se něco stane. Po proběhlé reflexi do dokumentu píšeme, jak se co řešilo a jaké z toho plyne poučení do budoucna. Tento dokument si pravidelně připomínáme a analyzujeme ho.
• Na akcích máme přítomno více osob, které dokážou eliminovat riziko, případně zajistit první pomoc. Pravidelně se školíme v první pomoci na akreditovaných kurzech vedených zážitkovou formou se simulacemi.

Péče o psychickou pohodu

Máme zároveň nastavena jasná pravidla chování v jazyce dětí a aktivně pracujeme s hodnotami kolektivu, které je odráží. Ostatně celkově přikládáme velký důraz na oddílovou kulturu, kterou aktivně budujeme.

Základem je vytváření důvěrného prostředí, kdy se dítě může vedoucím svěřit. Zároveň podporujeme tvorbu zdravých vztahů ve skupině a nápomocné prostředí. Vedoucí přirozeně dbají dohledu nad dětmi, jsou součástí dění, a tak mají přehled nad jednotlivci i skupinou jako celek. Ve chvíli, kdy se u někoho mění psychická rovnováha, jsou vedoucí připraveni adekvátně reagovat.

• V oddíle dodržujeme (zatím nepsaný) kodex chování, který jasně stanovuje hranice mezi vedoucími a dětmi. Jako vedoucí přistupujeme k naší dobrovolnické pedagogické činnosti zodpovědně a bereme ji jako poslání. Naším cílem je pozitivní ovlivňování dítěte pro jeho zdravý rozvoj. Své autority nezneužíváme a jsme dětem příkladem. Tedy učíme, co sami děláme.
• Nevytváříme programy, které psychickou pohodu nezdravě a nesmyslně narušují. Kupříkladu noční „bojovky“ se strašením dětí. Naopak posilujeme psychickou odolnost s rozumným úsudkem. V tomto případě třeba noční procházkou lesem ve skupině, následně samostatně a pak třeba bez světla. Držíme se zásady „semaforu“, kdy děti vyvádíme z komfortní zóny pro jejich rozvoj, ale nepřekračujeme hranici, kdy by to pro ně již mělo být škodlivé.
• V oddíle mají děti možnost využít schránku důvěry, a to i anonymně. Jejich pocity nezlehčujeme, a naopak se o nich bavíme. Stejně tak pracujeme s hodnotovou výchovou mj. i skrz karty ctností.
• Máme mezi sebou vedoucí, kteří mají základy krizové intervence a jsou schopni poskytovat laickou první psychickou pomoc. Další vedoucí jsou poučeni o krabičce první psychické pomoci (KPPP), která obsahuje řadu nástrojů pro okamžité ulevení od stresové situace. Stejně tak u sebe máme kontakty na krizové linky pro případ nutnosti. 

Prevence sexuálního ohrožení v dětském oddíle

V našem dětském oddíle si plně uvědomujeme důležitost prevence sexuálního ohrožení dětí a jejich bezpečí je pro nás absolutní prioritou. Ačkoli si vzájemně věříme, přesto jsme zavedli jasná pravidla, postupy a preventivní opatření, která chrání každé dítě.

Všichni naši vedoucí procházejí důkladným výběrem a musí doložit bezúhonnost. A to jedenkrát ročně. Pravidelně se vzdělávají v oblasti prevence sexuálního násilí, etické komunikace a bezpečnosti dětí. Každou akci garantují osoby s odpovídající kvalifikací. Ta je mnohdy vyšší než minimální.

• Vedoucí záměrně nezůstávají s dítětem o samotě v uzavřených prostorech, když to není selským rozumem opodstatněné (zvláštně by působila například klubovna po večerech, stan, sprchy atd.).
• Vedení oddílu je smíšené dle pohlaví. Snažíme se (nejen pro prevenci potenciálního sexuálního ohrožení, ale i pro zvýšení kvality akcí a prevenci dalších druhů ohrožení) mít na akcích více vedoucích, kteří daný program připravují a vedou.
• Spaní je na akcích uskutečňováno hromadně po více lidech v místnostech, v naprosté většině ve spacácích. Pokud je místností více, dle rozmyslu dělíme děti dle pohlaví. Vedoucí spí buď ve společné místnosti s dětmi, nebo když je možnost, tak odděleně. Při výpravách pod stany umisťujeme do stanů děti dle pohlaví a mnohdy ve více než dvou osobách. Vedoucí s dětmi ve stanech nespí.
• Dotyky, stejně jako hlas nebo oční kontakt jsou pro děti důležité. Pomáhají jim orientovat se ve světě, jsou zpětnou vazbou na jejich jednání. Leckdy slouží jako opora, stejně jako u dospělých. Nikdy však dotyk nesmí překročit citlivou hranici intimity. Jakékoliv nevhodné chování ze strany vedoucího i dítěte by bylo okamžitě řešeno. Stejně tak když by si vedoucí nebyl jistý, kde hranice je (u něj samotného i u druhého vedoucího), otevírá otázku před ostatními vedoucími. I v tomto případě je důležité pravidlo STOP, víme však, že v náročných situacích není pro stresovanou osobu vždy jednoduché toto vyslovit. Proto se snažíme rozpoznávat emoce druhých. 
• Nahotu omezujeme. Ačkoli se jedná o přirozenou součást života na zemi, držíme se konvencí a eliminujeme situace, kde by k ní mohlo dojít. Je pochopitelné, že například u sprchování či u řešení zdravotních obtíží, klíšťat atp. nejmenším dětem pomáháme, ale i tak rozmýšlíme, jak je to nejvhodnější. I pro jejich komfort se snažíme, aby z tohoto důvodu na akcích byli vedoucí obou pohlaví. Tam, kde není nahota nezbytná, tam ji neprovokujeme. Například u koupání máme plavky, v potní chýši ručník, převlékáme se na místech v soukromí.
• Sprchování je zajištěno hromadně u mladších dětí a odděleně dle pohlaví. V případě starších dětí, dospělých či na žádost mladšího dítěte je samozřejmost vyhovění přání dotyčné osoby (s ohledem na její schopnosti, nejmenším dětem je někdy třeba pomáhat např. se zvednutím konve s vodou, s regulací teploty vody apod.).
• Vzděláváme děti i v oblasti sexuality. Děti vedeme k tomu, aby rozuměly svým právům, věděly, jak rozeznat nevhodné chování a nebály se o něm mluvit. Pravidelně s nimi diskutujeme o osobních hranicích, vlastním osobním prostoru a jeho narušování a bezpečné komunikaci. K tomu občasně ve vhodné chvíli využíváme příběhy (např. diskuse k situacím z beletrie) či reálné situace (např. diskuse k bezpečnému pohybu na internetu).
• Otevřeně komunikujeme s rodiči, informujeme je o našich preventivních opatřeních a jsme kdykoliv připraveni odpovědět na jakékoliv dotazy. Zároveň transparentně ukazujeme, co na akcích děláme a uvádíme proč.
• Věříme si, ale vzájemně jsme stejně vždy na pozoru, neboť si uvědomujeme, že jsme stále lidé. Lidé ve společnosti, kde se dějí i neblahé jevy. Z toho důvodu nastavujeme preventivní opatření, pozorujeme, co se jak děje a bavíme se o tom, kde jsou hranice, které se nemají překračovat, abychom byli ve vzájemném souladu a měli jistotu, že vůči svěřeným dětem i sobě jednáme s respektem k jejich dobru.

Zdravotní stav dětí a jejich rozvoj ve zdravém prostředí bereme nesmírně vážně a děláme vše pro to, aby naše oddílové prostředí bylo bezpečné, respektující a podporující. Děkujeme vám za důvěru, kterou nám projevujete.